Naši běhací kamarádi...

    Jak už to bývá, lidi spojují společné zájmy. I my jsme se tak seznámili s několika velice milými lidmi, samozřejmě díky našemu Stakymu. Kdo by nechtěl, aby se jeho pejsek měl venku s kým vyřádit, v případě whippeta, pořádně vyběhat. A na chrta platí jedině chrt... Ne, že by nám Stakyho kamarádka, barzojka Odetka, nestačila, ale přesto jsme ho chtěli poslat na louku s jemu rovnými. Už si přesně nevzpomínám, kdo narazil na koho, ale začali jsme si psát s paní Denisou Machů z Karviné. A právě z Karviné přišel tip na lidičky s whippety tady v Brně. A tak již nebránilo nic v navázání kontaktu :-). Rodina Matlova je skutečnou whippetí rodinou. Sami jsou majiteli dostihově předurčených slečen Charis a Gaia z chovatelské stanice Bohemia Snap Dog a jejich dcera má navíc fenku Asha Butterfly Valentine Dogs. Ve srovnáni s nimi, jsme naprostí zelenáči. Začali jsme tedy domlouvat vhodné místo a termín na proběhnutí. Nakonec jsme se dohodli na jedno víkendové odpoledne u nás, na "Stakyho poli". Bohužel jsme měli možnost poznat jen Charis, protože Gaia měla zrovna své týdny...

    Charis se narodila v lednu 2009, takže je jen o pár měsíců starší než náš uličník. Když vyskočila z auta, Staky byl u vytržení, ze kterého se bohužel nedostal ještě pár hodin :-D. Už jsme si ale zvykli, že Staky na vodítku, když jde vedle psa (no to ve skutečnosti bohužel nikdy nejde), je zcela mimo svůj běžný svět. Buď tahá tak, že už cestou na běh se unaví a my uvažujeme o rentgenu ruky a nebo jde dopředu na to, aby se hned poté zastavil a chtěl si s pejskem hrát... Popravdě, vedle flegmatické a klidně jdoucí Charis, jsme si s tím naším "šílencem" připadali dost hloupě. Vždycky si říkáme, že si jednou zvykne na psy, ale obávám se, že se hluboce mýlíme :-D.

    Když jsme se konečně dostali na místo běhu a necítili jsme (tedy já) ruce, bylo na čase tu naši divou zvěř pustit. Na první pohled flegmatická Chariska se změnila v závodní stroj a Staky byl drtivou většinu času v roli honiče :-D. Byla to skutečně nádhera. Celá černá Charis musí na dráze působit jako démon, schopný zdolat jakékoliv překážky. Byla radost vidět ty dva běžet. Příjemné bylo i povídání s majiteli Charis. Jsou to opravdu velice milí lidé. Když už nám došla voda a koneckonců i pejsci vypadali, že by si dali pár hodin pauzu, tak jsme naše setkání zakončili procházkou lesem a kolem zahrádek k nám domů.

    Bylo to výborné odpoledne a my doufáme, že si to brzo zopakujeme a to nejlépe i s Gaiou a třeba i Ashou. A nakonec, proč ještě nepřizvat i barzojí slečnu?